Vhodná strava (áhára) a životní styl (vihára) jsou nedílné součásti ájurvédské terapie napravující narušenou psychosomatickou rovnováhu organismu a jsou nezbytné k udržení naší individuální konstituční rovnováhy tří dóš, která zajišťuje naše zdraví.
Ájurvédské stravování
Terapie ájurvédskou stravou (áhára) představuje uvědomělou přípravu a konzumaci vhodně zvolených potravin, které jsou v souladu s naší dóšickou konstitucí. Takové jídlo se potom stává naším lékem, který zásadně ovlivňuje stav našeho fyzického, mentálního, emocionálního a duševního zdraví. Je proto velmi užitečné řídit se působením šesti chutí (sladká, kyselá, slaná, pálivá, hořká a trpká) a respektovat několik praktických zásad:
nepřejídat se- nepít ovocné šťávy v průběhu jídla
- nepít chlazenou vodu
- nejíst před sedmou hodinou ranní a po sedmé hodině večerní
- dbát na vhodné kombinace potravin
- jíst v klidném a příjemném prostředí
Doporučení pro stravování osob s převahou váta dóši
Doporučení pro stravování osob s převahou pitta dóši
Doporučení pro stravování osob s převahou kapha dóši
Nejste si jisti, jaká je vaše převažující dóšická konstituce? Vyplňte si online dóšický test!
Základní druhy stravy podle ájurvédy
Ájurvéda rozlišuje potravu na sattvickou, radžasickou a tamasickou podle svého účinku na psychiku člověka. Každá potravina se vyznačuje jednou z těchto tří kosmických kvalit (gun).
- Sattva je kvalitou světla, poznání a harmonie.
- Radžas představuje energii, pohyb a neustálou činnost.
- Tamas zastupuje temnotu, nečinnost a spánek.
Lidé, kteří převážně jedí přirozeně sladkou sattvickou stravu, jako je rýže, ječmen, sladké brambory, červená či žlutá čočka, zelenina, ovoce, ořechy, mléko, sýr, třtinový sirup a med, jsou laskaví, klidní, optimističtí a plní elánu. Lidé, u nichž převládá radžasická strava v podobě fermentovaných a smažených jídel spolu s pálivými, slanými a kyselými přísadami, jako je kari, chilli, fazole, sůl, pepř, nakládaná zelenina, ocet, zakysaná smetana, káva, coca-cola a černý či zelený čaj, mají sklony k podrážděnosti, nervozitě a netrpělivosti. Lidé, kteří mají v oblibě tamasickou stravu s převahou hořkých a trpkých chutí, jako je maso, ryby, houby, vejce, cibule, česnek, alkohol či zbytky včerejšího jídla, a kteří vyhledávají sladkosti z rafinovaného cukru, mléčné výrobky, jogurty a zmrzlinu, jsou náchylní k únavě, skleslosti a pesimistickým náladám.
Stravu je vhodné adekvátně upravovat v souvislosti se změnami ročních období. Na podzim a v zimě (období váta dóši) bychom měli dávat přednost teplému jídlu a pití a sytější a mastnější stravě. Je dobré jíst více sladkých, kyselých a slaných potravin a méně hořkých a svíravých jídel. Vyhněte se suchým a syrovým potravinám. V horkém letním období (období pitta dóši) klesá síla trávení, a proto máme menší hlad nebo nemáme chuť k jídlu. Je dobré vybírat studená jídla, ovoce a zeleninové saláty. Je dobré dávat přednost sladkým, hořkým a svíravým chutím a vynechat kyselé a pálivá jídla. Na jaře (období kaphy) dávejte přednost lehké a suché stravě. Vybírejte teplá jídla a teplé nápoje. Je dobré jíst pálivá jídla a dávat přednost hořké a svíravé chuti před kyselou a slanou. To napomáhá důležitému jarnímu detoxikačnímu procesu. Doporučuje se omezit sladkosti.
Ájurvédský životní styl
Terapie zdravým životním stylem (vihára) je nejpřirozenějším prostředkem a takzvanou "střední cestou" k dosažení tělesné a duševní rovnováhy. Neznamená to potlačovat své potřeby, ale naučit se je ovládat a žít v souladu se svou konstituční přirozeností a vnitřním vedením své duše (átman), která je samou podstatou života a skutečným zdrojem schopnosti našeho uzdravení.
Pokud tedy dokážeme zařadit do svého denního režimu cvičení jógy a meditace, potom nám to pomůže vnímat vnitřní vedení své duše. Pravidelná meditační praxe může zahrnovat tělesné pozice (ásany), dechová cvičení, opakování manter nebo vizualizace, jejichž cílem je uklidnit a ztišit naši mysl, abychom mohli pocítit mír, lásku a soucit v našem srdečním centru uprostřed hrudi (anáhata čakra). Bez meditace nebo jiného duchovního rituálu podle tradičních náboženských nebo kulturních zvyklostí, nemá náš život žádné skutečné zázemí v podobě vnitřní jistoty, stability, sebedůvěry a rovnováhy.
„Menší než nejmenší, větší než největší, duše dýchá ve skrytém srdci člověka.“ - Kathópanišad
Ájurvédská medicína apeluje především na vědomou prevenci a zdravý životní styl, protože původ většiny nemocí je ze sedmdesáti procent skrytý v nesprávné životosprávě, která způsobuje poruchy jednotlivých dóš. Narušení konstituční rovnováhy je vždy snazší léčit v jejich počátcích než v pokročilých stádiích, kdy se začne projevovat v podobě nejrůznějších onemocnění. Úspěch ájurvédské terapie proto závisí zejména na konzumaci správné stravy a také na naší ochotě změnit v každodenním životě některé dosavadní návyky a stereotypy, které často stojí u kořene našich zdravotních potíží.
Současný moderní styl života výrazně přispívá k narušování naší dóšické rovnováhy, protože jsme neustále vystaveni situacím, které v nás vyvolávají pocity obav, strachu, nejistoty nebo agresivity. Nesprávná strava nebo nevhodné kombinace potravin, konzumace masitých nebo smažených jídel, tuků a sacharidů, alkoholu, kávy nebo užívání tabákových výrobků a chemických léčiv narušuje rovnováhu všech tří dóš. Obliba vysokých rychlostí při jízdě nebo sportu a neustálé cestování autem nebo letadlem způsobuje nervové rozrušení, které zvyšuje váta dóšu.
Nadměrné užívání sociálních sítích, sledování zpráv, informací a reklam na internetu nebo v hromadných sdělovacích prostředcích ovlivňuje svou nátlakovou povahou a podprahovou formou přesvědčování svobodnou vůli jednotlivce a jeho myšlení i rozhodování. Šíření převážně negativních a jednostranných zpráv v médiích a přímý přenos konfliktů a násilí zvyšuje váta a pitta dóšu a stimuluje instinktivní emoce nepřátelství, nejistoty a strachu. Důraz na materiální hodnoty v podobě peněz, majetku, úspěchu a moci převažuje nad přirozenou potřebou aktivně rozvíjet duchovní aspekty života.
Každodenní život naší civilizace je poháněn pouze konvenčními ekonomickými nástroji mezi které patří vytváření nedostatku, poptávky a stimulace, zvyšování efektivity práce, zisku a odměny a produkce zábavního průmyslu pro chvíle volna, pohodlí a odpočinku. To je důvod, proč často zažíváme pocity přesycenosti, mentálního neklidu, duševní prázdnoty, frustrace a nespokojenosti. Proto je potřeba vrátit se ke kořenům duchovní podstaty života a přijmout základní nápravná opatření v podobě úpravy priorit a správného denního režimu (dináčarja), abychom uvedli život do přirozené rovnováhy v podobě fyzického a duševního zdraví.
