Za oknem je krásné, slunečné a na říjen až netypické podzimní počasí a tak jsem se u snídaně, kde se posilňuji horkým Amalaki se zázvorem a makovým koláčem, rozhodl využít ho k menší, ale o to hezčí turistice.
Ještě než vyrazím, vařím si do termosky čaj na posilněnou. Vybral jsem si pro dnešek ájurvédský čaj Horská síla, abych podpořil svůj fyzický výkon, protože většinu svého pracovního času trávím vsedě za volantem.
Za cíl si vybírám zajímavý přírodní úkaz "Skalní hřib" s názvem Čertova skála. Jde o specifickou formu reliéfu, která vznikla díky větrné činnosti. Tento výjimečné přírodní úkaz se nachází nedaleko slovenského Zvolena v těsné blízkosti obce Budča. Moje procházka začíná u informační tabule "Boky" označující, že se právě nacházím v přírodní rezervaci, v níž se nachází i netypický útvar Čertova skála.
Cesta vede po naučné stezce, kterou sem tam zpříjemňují informační tabule s popisem místní fauny a flóry. Vyšlapaný chodník je většinou času rovný, svažující se ale dolů a tak se připravte, že vaše kotníky dostanou zabrat.
Cestu lemují více jak 200leté duby s mnoha popadanými žaludy všude kolem a cestou také vidím spoustu ještěrek, které se vyhřívají na paprscích vrcholícího babího léta. U cíle mé cesty začíná být pěšina kopcovitá a je zpestřena občasnou zatáčkou.
Po asi hodince pohodové chůze se přede mnou zjevuje silueta balvanu, který vypadá, že se každou chvíli zhroutí dolů svahem. Člověka to až vybízí ke vtipným fotkám se skálou s průměrem 1,5 až 2 metry, která je uložena na kousku kamene pod ní. Není divu tedy, že mezi místními lidmi koluje mnoho legend o jejím vzniku.
V jedné se říká, že skálu se chystal na neposlušné obyvatele Budče shodit čert, a však překvapil ho brzký svit slunce, a tak se před ním utekl skrýt do pekla a skála tak zůstala stát na svém místě.
Odborný pohled je ale prozaičtější a říká, že tato geologická rarita vznikla rozdílným zvětráváním skály a jejím podložím, protože obě se skládají z různých hornin a materiálů.
Nevšední pohled a výhledy na teplém podzimním sluníčku mi jen trošku znepříjemňuje množství slunéček připravujících se na zimu, které si zvolili za zimoviště právě toto místo, pukliny v okolních skalách a snad i mne :)
