Ájurvédský léčebný systém vzešel z hluboké znalosti bylin a koření, které upevňují zdraví a z něj plynoucí přirozenou krásu.
Už před tisíci lety byli někteří indičtí mudrci (rišiové), autoři dnes už tradičních ájurvédských receptur, zváni na královský dvůr, aby se se svými králi podělili o duchovní moudrost i poznání na poli léčebných metod, které získali mnohaletým rozjímáním a meditacemi na osamělých místech. Vladaři byli často uneseni vznešeným vzhledem svatých mužů, kteří ačkoli byli velmi prostě oděni, z tváře jim vyzařoval hluboký mír, soucit a světlo.
Holistická filosofie krásy
V Indonésii, kam se principy ájurvédského lékařství z Indie brzy rozšířily, vznikla za časů královských dynastií v 18. století holistická filosofie „Ngadi Sarira“, která hovořila o důležité povinnosti udržovat své tělo vždy v perfektní formě. Nešlo však pouze o krásu vnější, ale také vnitřní: „jasmani“, naše fyzické tělo září, když se člověk cítí dobře a je spokojený sám se sebou, a toto světlo vytváří přirozenou krásu. Javánské princezny si tehdy samy připravovaly bylinné a květinové směsi, aby si uchovaly nejen krásnou tvář, ale i mysl. Například krásné a zdravé rty byly považovány za výsledek krásné mluvy (wacika), která vycházela z krásných myšlenek (manacika).
Rovnováha vnitřní a vnější skutečnosti
Tato filosofie krásy říká, že jakmile člověk porozumí své skutečné přirozenosti a naučí se žít v souladu se zákony přírody a vesmíru, dokáže získat tělesné zdraví, krásu a dostatek energie a nadšení do života. Jádrem této holistické filosofie je dávná formule „Rupasampat wahya bhiantara“: rovnováha mezi tím, co je ukryto uvnitř a tím, co existuje navenek.
Tajemství lidské krásy je tak ukryto v harmonickém souznění a naplnění tří životních principů a potřeb na úrovni těla (kama datu), mysli (rupa datu) a duše (arupa datu). Vzájemná rovnováha mezi nimi je základním předpokladem skutečné krásy a spokojeného života.
Toto starodávné učení hovoří pak o nejvyšší kráse jako o dokonalém projevení sedmi nejdůležitějších lidských ctností na úrovni fyzického těla: pravdy (sathya), lásky (prema), poctivosti (dharma), míru (shanti), tolerance (sahana), radosti (ananda) a duchovnosti (svan ubh uti).
