„Nechť se strava stane tvým lékem, tvůj lék se pak stane tvojí stravou“ – ájurvédské přísloví
Toto dávné přísloví tvoří základ ájurvédské moudrosti. Když se naučíme jíst správně – to znamená v souladu se svou tělesnou i psychickou konstitucí – naše tělo bude v rovnováze a zdravé.
Teorie 6 chutí
Tento přirozený koncept vychází z ájurvédské teorie šesti chutí. Každá chuť má na naše tělo své specifické působení a lze je tak využít k terapeutickému účelu. Naše tělo bude ovlivňovat jinak sladká chuť, která uklidňuje a uzemňuje a jinak pálivá chuť, která zvyšuje oheň v organismu. Některým lidem může tak být kořeněné jídlo ku prospěchu, protože potřebují podpořit trávicí oheň v žaludku a tím zdravé zažívání. Někomu ale může způsobit příliš velkou horkost, která se pak projeví například záněty a přílišným hněvem. Být si vědom toho, které chutě nám dělají dobře, a které nikoli, je základem pro vlastní schopnost regulovat svůj zdravotní stav a udržovat se v psychosomatické rovnováze.
Šest chutí
Ájurvéda rozlišuje šest základních chutí: sladká, kyselá, slaná, pálivá, hořká a trpká, přičemž každá z nich je vždy spojená se specifickým druhem účinku. Všechny potraviny obecně jsou kombinacemi těchto chutí v různých poměrech. Podle chuťové preference je proto snadné určit správný psychosomatický typ. Zdravý člověk si prostřednictvím chutí spontánně reguluje nerovnováhu tří biologických principů váta, pitta a kapha. Krátkodobým upřednostňováním jisté chuti se vždy snažíme v těle intuitivně napravit svou narušenou konstituci. V takovém případě tělo jedná na základě své přirozené inteligence. Pokud však vytrvale preferujeme jednu a tu samou chuť po dlouhou dobu, potom je to zřetelný ukazatel naší konstituční nerovnováhy. Takové extrémní a dlouho přetrvávající chuťové preference často ústí do návyků, závislostí a stereotypů, které po čase mohou vést ke vzniku nejrůznějších chorob a onemocnění.
Chuťové touhy
Jednotlivé chuti přímo ovlivňují citový stav a psychologické rozpoložení člověka. Je proto dobré si všímat jednotlivých chutí v naší stravě. Pokud jsme skutečně fyzicky hladoví a náš hlad není pouhým rozmarem nedisciplinované mysli, postačí nám k plnohodnotnému nasycení vždy přirozená a jednoduchá sladká chuť (nikoliv rafinovaný cukr). Pokud je však hladová jen „mlsná“ mysl, potom bude sahat po výraznějších slaných, pálivých nebo kyselých chutích. Vyžadováním extrovertních chutí mysl jen potlačuje skutečné potřeby a přirozenou inteligenci těla. Uvědomělá kontrola a utišení myšlenek jsou proto důležitými schopnostmi, které nám umožňují správně naslouchat hlasu svého těla a nikoliv jen rozmařilým touhám své mysli. Ovládáním chuťových potřeb, které začínají na jazyku, si vypěstujeme větší střídmost a uvědomělejší kontrolu svých emocí, smyslů a pudů.
Působení šesti chutí
- Sladká chuť uklidňuje nervy a regeneruje organismus při slabosti a vyčerpání. Podporuje růst tělesných tkání a tvorbu ódžas. Přináší mír, spokojenost, harmonii, optimismus a nadšení. Oslabuje živel vzduchu váta a ohně pitta. Posiluje živel vody kapha. Nadužívání sladké chuti způsobuje obezitu, cukrovku, únavu, výskyt parazitů, tvorbu kvasinek, záněty a onemocnění dýchacích cest.
- Kyselá chuť zahřívá organismus, podporuje dobré trávení a snižuje nadýmání. Zvyšuje životní vitalitu a vyvolává pocit neuspokojených tužeb. Posiluje živel ohně pitta a vody kapha. Oslabuje živel vzduchu váta. Nadužívání kyselé chuti způsobuje závistivost, překyselení organismu, pálení žáhy a kožní infekce jako jsou akné, kopřivka, ekzémy nebo lupénka.
- Slaná chuť zvyšuje trávicí oheň, podporuje dobré trávení a detoxikuje organismus. Povzbuzuje smyslové touhy, urychluje proces stárnutí a opotřebení tělesných tkání. Posiluje v těle živel vody kapha a ohně pitta. Oslabuje živel vzduchu váta. Nadužívání slané chuti způsobuje hněv, kožní vyrážky, záněty, impotenci, ztrátu vlasů a zvýšenou tvorbu vrásek.
- Pálivá chuť prohřívá organismus a příznivě působí na zdravou funkci horních a dolních cest dýchacích. Podporuje dobré trávení a očišťuje tělo od bakterií a parazitů. Vysušuje tělesné tekutiny a podporuje hubnutí. Pálivá chuť působí extrovertně, stimuluje smysly a je snadno návyková. Posiluje živel ohně pitta a vzduchu váta. Oslabuje živel vody kapha. Nadužívání pálivé chuti způsobuje neklid, žízeň, průjem, pálení žáhy, horečku a vysoušení pokožky.
- Hořká chuť ochlazuje, vysušuje a očišťuje organismus. Pomáhá při žaludečních potížích, zánětech, horečkách a kožních onemocněních. Působí introvertně, posiluje vnitřní uvědomění a snižuje smyslové touhy. Posiluje živel vzduchu váta. Oslabuje živel vody kapha a ohně pitta. Nadužívání hořké chuti způsobuje nespokojenost, bolest hlavy, hubnutí a slabost.
- Trpká chuť vysušuje, ochlazuje a očišťuje organismus. Podporuje hojení ran a zastavuje krvácení. Pomáhá při zánětech, žaludeční nevolnosti a průjmu. Působí introvertně a snižuje smyslové touhy. Posiluje živel vzduchu váta a oslabuje živel vody kapha a ohně pitta. Nadužívání trpké chuti způsobuje nejistotu, strach, žízeň, zácpu a ztuhlost.
Strava podle konstituce
Pokuste se více si všímat vlastností a účinků chutí ve vaší každodenní stravě - dozvíte se toho mnoho o sobě, svých tendencích a sklonech. K tomu vám může pomoci také náš online dóšický test, který orientačně určí individuální poměr tří základních ájurvédských principů (vata, pitta a kapha) ve vašem těle. Díky tomu můžete lépe porozumět, z jakého důvodu máte nebo nemáte některé věci rádi a také vám to poskytne klíč k tomu, abyste si sestavili jídelníček a vybírali ty správné chutě, s jejichž pomocí můžete snadno regulovat svou fyzickou i psychickou kondici.
Zde je přehledná tabulka s účinky chutí na zdravotní stav organismu:
|
Chuť |
vlastnosti |
Účinky – mírné užívání |
Účinky - nadměrné užívání |
Příklad potravin |
|
SLADKÁ |
Těžká, ochlazující, mastná, anabolická |
povzbuzuje životní esenci (ódžas), růst tělesných tkání, tiší pálivost, povzbuzuje smysly, zlepšuje barvu, kůži a vlasy, melodický hlas, odstraňuje žízeň, proti vyhublosti / přináší stabilitu, sílu, energii, vitalitu a dlouhověkost, lásku a soucit |
nachlazení, kašel, tíže, obezita, houstnutí krve, ztráta chuti k jídlu, nádory, otoky, cukrovka, množení kvasinek a infekcí, lenost, vyvolává žízeň a ospalost / vyvolává připoutanost, chamtivost a touhu vlastnit |
cukr, med, datle, lékořice, rýže, pšenice, mléko |
|
SLANÁ |
Těžká, zahřívací, tučná, laxativní, protikřečová |
napomáhá trávení, proti nadýmání, dodává energii, elektrolytická rovnováha, růst svalů / posiluje ducha, důvěru, odvahu a nadšení |
zahuštění krve a zúžení cév – zvýšení krevního tlaku, zadržování vody – otoky, vrásky, vředy, krvácivost, překyselení, kožní problémy / touha vlastnit, podrážděnost |
kamenná, mořská, černá, sezamová sůl, mořské řasy, tamari |
|
HOŘKÁ |
Ochlazující, lehká, suchá, protizánětlivá, antibakteriální, antivirová, laxativní |
Proti jedům, bakteriím, odstraňuje pálení, svědění, léčí kožní onemocnění, proti horečce, čistí játra, pevnost kůže, svalů, proti plynatosti, na zažívání, posiluje slinivku – regulace cukru v krvi, odstraňuje toxiny a tuky / odpoutání od žádostí mysli a smyslových tužeb |
točení hlavy, ztráta vědomí, suchost, extrémní hubnutí, opotřebení, osteoporóza / cynismus, odmítavý postoj, odpor, odtažení, izolace a osamělost |
hořký meloun, kořen kurkumy a pampelišky, aloe vera, santalové dřevo, káva |
|
KYSELÁ |
Lehká, zahřívací, osvěžující, protikřečová |
povzbuzuje chuť k jídlu, tvorbu slin a zažívání, proti nadýmání, vyživuje srdce, oživuje mysl, vyrovnává cholesterol, snižuje zahlenění / schopnost uznání, ocenění, rozlišování, bdělost |
překrvení, zánětlivost (játra, močový měchýř), překyselení, vyrážky, citlivost zubů, žízeň, pálení žáhy, průjem / přílišná kritičnost, posuzování, závist, nenávist |
kysaná smetana, jogurt, ocet a sýr, citrusy, zelené hrozny, fermentované potraviny |
|
PÁLIVÁ |
Lehká, zahřívací, vysušující, protikřečová, protiparazitická |
zlepšuje trávení, vstřebávání, čistí ústa, dutiny, napomáhá oběhu, rozpouští sraženiny, odstraňuje tuk a podporuje vylučování odpadních látek / nadšení, duševní síla, jasné vnímání, odhodlání |
průjem, překyselení, nevolnost, nespavost, žaludeční vředy, záněty, podráždění sliznic, škytání / negativní reakce, zlost, násilnost, nepřátelství, žárlivost, agresivita, soupeření |
kajenský a černý pepř, čili papričky, hořčičné semínko, zázvor, cibule, ředkvičky, křen, česnek |
|
SVÍRAVÁ |
Chladivá, vysušuje, těžká, protizánětlivá, uzemňující |
zlepšuje vstřebávání, proti průjmu, hojí vředy, odstraňuje tuk, zastavuje krvácení – podporuje srážlivost krve, stahuje krevní cévy / posiluje usebranou a organizovanou mysl, uspořádává vše na své místo |
vyvolává křeče, zácpu, suchost v ústech, ztěžuje řeč, podporuje dávení, srdeční křeče, stagnace oběhu, může vyvolat škubání, hubnutí, neuromuskulární onemocnění / myšlenková roztříštěnost, neorganizovanost, nespavost, obavy, úzkost, nervozita, strnulost, deprese |
nezralý banán, granátové jablko, cizrna, zelené fazole, klíčky vojtěšky, většina syrové zeleniny |
Kičadí - recept na pokrm plný harmonie
Příkladem harmonického a vyváženého jídla, které vhodně vyživuje všechny tělesné konstituce je KIČADÍ - poklad ájurvédské kuchyně. Kičadí je vhodné po celý rok. Basmati rýže a fazolky mungo, které tvoří jeho základ, vytvářejí dohromady vyvážené potraviny, které jsou dobrou kombinací bílkovin. Přinášíme vám recept na kičadí spolu se zeleninovou směsí, je ale možné ho připravit i samostatně jako hlavní chod a tím zrychlit a usnadnit jeho přípravu, pokud nemáte chuť na zeleninovou část. Pak jídlo sestává z munga/červ.čočky, rýže, bylin a koření. Přejeme dobrou, vyváženou a vyživující chuť!
Kičadí se zeleninou
Doba přípravy: 35 minut
Doba vaření: 45 minut
Porce: 6 až 8
Suroviny na rýži a mungo/čočku - kičadí:
3½ hrnku vody
¾ hrnku loupané nebo neloupané rýže basmati (nejlépe stravitelný druh rýže)
¾ šálku mungo fazolek nebo červené čočky
1 lžička mletého kmínu
1 lžička mletého koriandru
½ až 1 čajová lžička červené papriky (podle chuti, sladká nebo pálivá)
¼ čajové lžičky kurkumy
¼ čajové lžičky kardamomu
⅛ čajové lžičky hřebíčku
Suroviny na zeleninovou část:
1 středně velká žlutá nebo bílá cibule, najemno nasekaná
1 ½ čajové lžičky jemně nakrájeného česneku (asi 2 stroužky)
1 čajovou lžičku jemně strouhaného nebo nakrájeného čerstvého zázvoru
3 hrnky vody
2 středně velké brambory, nakrájíme na malé kostičky (asi 1 ½ hrnku)
1 střední batata, nakrájíme na malé kostičky (asi 2 hrnky)
2 stonky řapíkatého celeru, nakrájené (asi ⅔ hrnku)
1¼ hrnku vařeného hrachu (pokud použijete mražený, rozmrazte ho trochou teplé vody)
4 hrnky hrubě nasekané listové zeleniny (je možné použít všechny druhy salátů, špenát, rukola, polníček, sladký fenykl v libovolném poměru podle chuti)
Příprava
Vložte vodu, rýži, mungo/čočku a koření do hrnce určeného na vaření polévky a přiveďte k bodu varu, odkryté. Poté snižte teplotu, zakryjte pokličkou a vařte 45 minut.
Asi 15 minut před uvařením rýže a čočky, zahřejte 1 polévkovou lžíci vody v dalším vysokém hrnci na střední teplotu. Jakmile voda začne syčet, přidejte cibuli a vařte za stálého míchání 3 minuty, podle potřeby přidejte trochu vody. Poté přidejte česnek a zázvor a povařte za stálého míchání asi 1 minutu. K tomu přidejte 3 hrnky vody, brambory, batatu a celer a přiveďte k bodu varu, odkryté. Snižte teplotu, zakryjte a vařte asi 7 minut. Přidejte hrách a listovou zeleninu, poté zakryjte a vařte ještě 3 minuty, nebo dokud brambory nezměknou.
Nakonec smícháme vařenou zeleninu v hrnci spolu s uvařenou směsí rýže, mungo/čočky a koření.
Poznámky: různé druhy koření, které se přidávají k rýži a mungo fazolím/červené čočce, můžete pro zjednodušení receptu nahradit také 2 - 3 čajovými lžičkami svého oblíbeného kari koření. Fazolky mungo je možné z části nebo úplně nahradit také červenou čočkou.
